Rubriky
Archiv příspěvků
Komentáře
    RevolverMaps

    Fotosféra Slunce 2012-07-12

    Fotosféra Slunce 12. července 2012

     

    Datum: 2012-07-12 Čas (UT): 16:53
    Místo: Plzeň Protokol:
    Počet skupin skvrn: g = 4 Počet skvrn: f = 19
    Relativní číslo (vlastní): R = 59 Relativní číslo: R = 132
    Technika: Canon 1000D + „Lidlskop“ 60/700 mm + Baader Astrosolar
    Zpracování: složení v Registaxu, úprava křivek a kontrastu
    Poznámky: skvrna viditelná pouhým okem, světelný most
    Další snímky:
       

    Fotosféra Slunce 2012-07-11

    Fotosféra Slunce 11. července 2012

     

    Datum: 2012-07-11 Čas (UT): 16:30
    Místo: Plzeň Protokol:
    Počet skupin skvrn: g = 3 Počet skvrn: f = 28
    Relativní číslo (vlastní): R = 58 Relativní číslo: R = 122
    Technika: Canon 1000D + „Lidlskop“ 60/700 mm + Baader Astrosolar
    Zpracování: složení v Registaxu, úprava křivek a kontrastu
    Poznámky: skvrna viditelná pouhým okem, světelný most
    Další snímky:
       

    Fotosféra Slunce 2012-07-09

    Fotosféra Slunce 7. července 2012

     

    Datum: 2012-07-09 Čas (UT): 13:51
    Místo: Plzeň Protokol:
    Počet skupin skvrn: g = 3 Počet skvrn: f = 12
    Relativní číslo (vlastní): R = 42 Relativní číslo: R = 131
    Technika: Canon 1000D + „Lidlskop“ 60/700 mm + Baader Astrosolar
    Zpracování: složení v Registaxu, úprava křivek a kontrastu
    Poznámky: skvrna viditelná pouhým okem
    Další snímky:
     

    Slunce z Expedice 2011

    Slunce z Expedice 2011

    Po dlouhé době jsem se dostal k pozorování a fotografování Slunce. Pozoroval jsem z Bažantnice, kde se v současné době koná astronomická Expedice 2011.

    Na Slunci jsou skvrny viditelné pouhým okem, dvojice skvrn byla viditelná přes filtr ze sluneční fólie bez problémů. Třetí skvrna byla pouze chvilkami vidět.

    Snímky Slunečního disku jsou pořízeny fotoaparátem Canon 1000D přes ZenithStar 80 ED II (majitel Ondřej Trnka) opatřený Herschelovým hranolem (H+P Plzeň).

    Úvodem

    Pozorování Slunce má tisíciletou historii, ale až po objevu dalekohledu se mohlo začít s podrobnějším zkoumáním jeho aktivity. Nejvýraznějším projevem sluneční aktivity je výskyt slunečních skvrn ve fotosféře, který se pravidelně opakuje v podobě slunečních cyklů. Pro studium změn v pravidelnosti cyklů jsou nutné dlouhé pozorovací řady. Pozorovací řady svým pozorováním rozšiřují nejen profesionální, ale i amatérští astronomové.

    Pro začínajícího astronoma-amatéra je jen otázka času, kdy vybaví dalekohled vhodnými pomůckami a obrátí zrak ke Slunci. Postupem času a technických možností dochází postupně k zdokonalení a zlevnění filtrů, a tak dnes může začínající astronom pozorovat nejen fotosféru, ale i chromosféru Slunce.

    V současné době mohou zájemci z řad laické i odborné veřejnosti sledovat Slunce prostřednictvím  internetu. Většina observatoří a sond, které pozorují Slunce, má rozsáhlé obrazové archivy. S blížícím se maximem nového slunečního cyklu se dá předpokládat zvýšený zájem médií a veřejnosti o Slunce a jeho aktivitu.

    Rád bych zde, na základě vlastních pozorovaní a dat získaných z internetu, předložil začínajícímu astronomovi-amatérovi nebo „internetovému“ pozorovateli z řad veřejnosti, návod, jak Slunce pozorovat, jak pochopit děje, které se na Slunci odehrávají, a jak správně interpretovat získané informace.

    Jakub Toman

    Slunce.astronomie.cz

    Vítejte na slunce.astronomie.cz, najde zde informace o Slunci, návody na jeho bezpečné pozorování, protokoly, uskutečněná pozorování, snímky atd. Obsah stránek vychází z mé bakalářské práce: Porovnání sluneční fotosféry a chromosféry na základě vlastních pozorování a snímků z internetu.

    Obsah stránek, se přesouvá z původní adresy, stránky budou funkční koncem března.

    Aktuální snímky
    Fotosféra
    Fotosféra
    Chromosféra
    Chromosféra
    Relativní číslo