Slunce dnes

Zdroj: Time.is
Štítky

17. století


17. století


V Praze roku 1607 Johannes Kepler pozoroval sluneční skvrny v domnění, že se jedná o přechod Merkuru přes sluneční disk. Objevem dalekohledu byly sluneční skvrny potvrzeny. Prvními pozorovateli pomocí dalekohledu byli otec a syn Fabriciové, Galileo Galilei, Thomas Hariot nebo Christopher Scheiner. Poslední jmenovaný zakresloval polohy skvrn a objevil diferenciální rotaci Slunce.

Obr. 5: Kresby slunečních skvrn 15

1607

28. května – Kepler v Praze, pozorování skvrny přes díru ve střeše, domnívá se, že se jedná o přechod, Merkuru

1611

9. března – skvrny, „ kdo publikuje výsledek jako první..“, Johanes Fabricius, David Fabricius, pozorování skvrn dva dny za sebou, dalekohled bez filtru – extrémně málo světelný

1610

 8. prosince – Thomas Harriot, dohledání v archivu poznámek

1611

6. března Christopher Scheiner, představený nevěří – „Aristoteles o ničem neví“

1612

 Galileo Galilei

1627

  Scheiner –zakresluje pohyb skvrn, rotace 27 dní, 1630 Rosa Ursina

1638

 Maunderovo minimum 1638 – 1715, „malá doba ledová“, publikováno 1890, během minima jedna skvrna, Cassini publikuje knihu, vysvětlení mladším kolegům, Sporerovo (1400 – 1510), Daltonovo 1790 – 1830)•

1670

rozklad světla, Platón – z očí paprsky, vidíme odraz, Issac Newton, rozklad světla hranolem na barvy

–korpuskule – barevné kuličky, spektrum hvězdy – teplota povrchu, vlastní pohyby, chemické složení, směr a sílu magnetických polí, 1802 objev Franhoferových čar – 574, dnes 26 000 čar, (desítky metrů)

1672

 vzdálenost Země Slunce, Řekové – 10 krát méně, 1672 – konjukce Marsu a Země, Jean Richter (Guyaně), Domenico Cassini (Paříž) v konjukci, 140 mil. km, 149 597 870 ± 5 km
Aktuální snímky
Fotosféra
Fotosféra
Chromosféra
Chromosféra
Relativní číslo