Rubriky
Archiv příspěvků
Komentáře
    RevolverMaps

    17. století


    17. století


    V Praze roku 1607 Johannes Kepler pozoroval sluneční skvrny v domnění, že se jedná o přechod Merkuru přes sluneční disk. Objevem dalekohledu byly sluneční skvrny potvrzeny. Prvními pozorovateli pomocí dalekohledu byli otec a syn Fabriciové, Galileo Galilei, Thomas Hariot nebo Christopher Scheiner. Poslední jmenovaný zakresloval polohy skvrn a objevil diferenciální rotaci Slunce.

    Obr. 5: Kresby slunečních skvrn 15

    1607

    28. května – Kepler v Praze, pozorování skvrny přes díru ve střeše, domnívá se, že se jedná o přechod, Merkuru

    1611

    9. března – skvrny, „ kdo publikuje výsledek jako první..“, Johanes Fabricius, David Fabricius, pozorování skvrn dva dny za sebou, dalekohled bez filtru – extrémně málo světelný

    1610

     8. prosince – Thomas Harriot, dohledání v archivu poznámek

    1611

    6. března Christopher Scheiner, představený nevěří – „Aristoteles o ničem neví“

    1612

     Galileo Galilei

    1627

      Scheiner –zakresluje pohyb skvrn, rotace 27 dní, 1630 Rosa Ursina

    1638

     Maunderovo minimum 1638 – 1715, „malá doba ledová“, publikováno 1890, během minima jedna skvrna, Cassini publikuje knihu, vysvětlení mladším kolegům, Sporerovo (1400 – 1510), Daltonovo 1790 – 1830)•

    1670

    rozklad světla, Platón – z očí paprsky, vidíme odraz, Issac Newton, rozklad světla hranolem na barvy

    –korpuskule – barevné kuličky, spektrum hvězdy – teplota povrchu, vlastní pohyby, chemické složení, směr a sílu magnetických polí, 1802 objev Franhoferových čar – 574, dnes 26 000 čar, (desítky metrů)

    1672

     vzdálenost Země Slunce, Řekové – 10 krát méně, 1672 – konjukce Marsu a Země, Jean Richter (Guyaně), Domenico Cassini (Paříž) v konjukci, 140 mil. km, 149 597 870 ± 5 km
    Aktuální snímky
    Fotosféra
    Fotosféra
    Chromosféra
    Chromosféra
    Relativní číslo