Slunce dnes

Zdroj: Time.is
Štítky

18. století


18. století


Alexander Wilson roku 1769 pozoroval velkou skvrnu na okraji slunečního disku, skvrna projevovala větší zkreslení, než jaké by měla jako plošný útvar na povrchu Slunce. Zjistil, že sluneční skvrny jsou prohlubně na slunečním povrchu. Zkreslení skvrny u okraje disku se nazývá Wilsonův efekt.

1. sluneční cyklus, 1755 (březen) – 1776 (červen), trvání 11,3 roků, RSSN = 86,5

2. sluneční cyklus, 1766 (červen) – 1775 (červen), trvání 9 roků, RSSN = 115,8

3. sluneční cyklus, 1775 (červen) – 1784 (září), trvání 9,3 roků, RSSN = 158,5

4. sluneční cyklus, 1784 (září) – 1798 (květen), trvání 13,7 roků, RSSN = 141,1

5. sluneční cyklus, 1798 (květen) – 1810 (prosinec), trvání 12,6 roků, RSSN = 49,2

1760

1. sluneční cyklus dopočteno podle záznamu

1774

Wilsonův jev – tvar skvrny – propadlina

1779

 Herschel – díra v mracích

1781

 objev IR William Herschel, navazuje na pokusy Newtona, při pozorování Slunce přes skleněné filtry hřejivý pocit v oku, rozklad světla pomocí hranolu, umístění teploměrů,  teplota mimo světlo (UV – 1801)

1798

 gravitační konstanta G = (6,67428 ± 0,00067) · 10-11 m3 · kg-1·s-2 první měření 1798 Henry Cavendish, experiment – měření výchylky dvou olověných kuliček o 730 g při přiblížení velké olověné koule o 158 kg, určení hmotnosti Slunce 1,989.1030 kg
Aktuální snímky
Fotosféra
Fotosféra
Chromosféra
Chromosféra
Relativní číslo